Čekanka má nádherně modrou barvu oblohy, která se v přírodě jen tak nevidí. Její nádhera je ale velmi pomíjivá, vykvétá nakrátko a utržená velice rychle uvadne. Je to vlastně cikorka a z jejího kořene se vyrábí odpradávna náhražka kávy, je součástí například Cara nebo Melty. Římané, staří Egypťané a Arabové ji pěstovali jako zeleninu. Dnes se doporučuje přidávat nahořklé čerstvé jarní lístky do salátů, podpoříte tak funkci jater. U čekanky je léčivý především kořen dobývaný na podzim nebo brzy na jaře, ale sbírají se i listy, nať a květ. Kořen a list užívané vnitřně formou nálevu podporují látkovou výměnu a působí příznivě na funkci jater, zlepšují i srdeční a trávicí činnost a trávicím traktu působí protizánětlivě, například při žaludečních vředech. Čekankový čaj užívaný před spaním zabraňuje nočnímu probouzení. Čekanka nemá žádné vedlejší účinky, působí jemně a můžeme ji podávat bez omezení i dlouhodobě. Zevně se čekanka užívá při zánětech, kloubních bolestech a otocích a některých ekzémech. Naklepaný a horkou vodou spařený list se přiloží na postižené místo, ováže a nechá se působit několik hodin. Nálevem z květů vyplachujeme oči při zánětu spojivek, víček, rohovky a duhovky. Čerstvá šťáva z kořenů i z listů se vtírá do vlasové pokožky pro podporu růstu vlasů. Pokud budete nosit snítku čekanky stále u sebe, pomůže vám to zapomenout na ztracenou lásku. Čekanka se považuje za věšteckou bylinu a je součástí kadidel a má další využití při věštebných rituálech. více ZDE