Tuhle velmi nenápadnou, skromnou a houževnatou jednoletou (vzácně dvouletou) bylinku určitě všichni znáte. Lidé se jí nekompromisně zbavují jakmile vyraší ze spár dlažby v chodníku nebo si dokonce troufne vysemenit se v trávníku. Letošní léto máme trávník na dvoře spálený sluncem a několikaměsíčním suchem, ale rdesno je stále svěží a sytě zelené. Až mě napadlo, že do budoucna by mohlo trávník nahradit, alespoň někde, nedá se sešlapat, dokáže přežít v extrémně nehostinných podmínkách, nepotřebuje zalévat a vytváří měkoučké a krásné zelené koberce. Rdesno ptačí je zároveň obdivuhodnou léčivkou, a to významnou a univerzální. Byl dobře známý už našim předkům, o čemž svědčí množství zvukomalebných lidových názvů: horohaše, chrustavec, krevnice, křupavka, oupor, praščák, prskavec, štukavec, štikavec, šťukavka, úpor, vlčoun, vrabčí jazyk. Můj muž říká: rdesno ptačí, na všechno stačí. Výrazně detoxikuje játra a krev, podporuje látkovou výměnu, je močopudné, léčí záněty močových cest a ledvin i močové kaménky. Působí proti dně, revmatismu a dalším kloubním a vazivovým degenerativním onemocněním. Má regenerační vliv na žaludeční, střevní, plicní a průduškovou tkáň při katarech těchto orgánů, podporuje hojení a tlumí vnitřní i vnější krvácení včetně silného menstruačního či pooperačního krvácení. Tlumí také dráždivý kašel a podporuje vykašlávání hlenů. S úspěchem se jím léčí bércové vředy, nehojící se zahnisané rány a také krvácivost při zánětlivém onemocnění střev; rovněž staví průjem. Pomáhá též s léčbou diabetu. Podle starých herbářů v truskavci panuje vodnatost, je moci studené a vlhké. Jan Černý o truskavci píše: „Skutek má skrčovati, svraskovati, rány a vředy svaluje, hnis v uších čistie, toky krvavé zavierá, ženské i střevnie, měkkosti krvavé, plvánie krve hojí, pekelní ohen hasí.“ Užíváme krátce vařený odvar ze sušené kvetoucí nati sbírané v červenci 2 - 4 x denně, při urologických zánětech až 6 x denně. Rdesno je častou bylinou ve směsích pro léčbu ledvinových onemocnění, ale lze je užívat i samostatně.