Tyhle koláče miluji už od dětství. U nás doma se nepekly , ale naše soudka paní Vaštová je pekla výborné a přinesla nám je občas ochutnat. Od té doby máme doma recept a když jsem dorostla do věku, kdy jsem začala sama péct, byla to první kynutá věc, co jsem zkoušela. Od té doby je peču čas od času, protože jak je udělám , tak je skoro všechny doslova sama zblajznu :-)) a tady recept pro Vás: 500 g polohrubé mouky 80 g cukru krupice 100g másla nebo Hery změklé 3 žloutky špetka soli půlka kostky droždí asi tak 200 ml až 250 ml mléka na kvásek , lžíce cukru náplň dovnitř: jeden polotučný nebo plnotučný tvaroh kupuji ve vaničce, trochu rumu, hrst hrozinek, a cukr podle chuti - tvaroh prostě ochutnám , aby byl hezky sladký , protože do těsta moc cukru nejde nahoru povidla , kupuji taková ta v plastovém obalu , jako bývala horčice , třeba v Lidlu, je na ně docela veliká spotřeba a pak klasická drobenka z másla, cukru a mouky, tu dělám od oka Těsto zadělávám v pekárně , kvásek udělám zvlášť, vezmu teplé mléko, do něj dám lžíci cukru, kvasnice a rozmíchám, pak přidám trochu mouky. Když kvásek nakyne, tak ho přeliju do pekárny ke zbytku ingrediencí a pustím jí, na těsto koukám, protože je potřeba většinou ještě mouku přisypat , aby bylo těsto , tak akorát nesmí být hodně tuhé, ale zase ne úplně lepivé. Když vykyne , odkrajuji lžící těsto a na dlani z něj udělám kulatou placičku, doprostřed dám lžičku náplně a pak z toho udělám takový měšec, který pak přemením do kulata a tím spojem dám dolů na plech. Dávejte dost daleko od sebe, hodně nakynou. Jsou z toho pak takové kulaté bobíky, ty jemně rukou přitlačím naplacato, a nechám kynout na plechu cca 30 minut i déle . Když jsou vykynuté , uprostřed koláče vymačkám prohlubeň, pozor, aby jste těsto neprotrhli a nevytekl vám tvaroh ven . Do toho ďůlku lžičkou kydnu povidla a koláč kolem dokola pomažu rozšlehaným vajíčkem. Nakonec posypu drobenkou a dám do trouby na horkovzduch 160 stunů C, cca 20-30 minut . Musíte to hlídat, pokud by Vám povidla stékala dolů, tak prostě při pečení udělám uprostřed lžičkou díru do nafouklého koláče a povidla tam vrátím. Nejvíce mi chutnají ty méně vypečené, koukám prostě dolů na koláč , když ho nadzvednu a je tam už hnědý kroužek mám upečeno. Popis vypadá složitě , ale není to nic těžkého. U nás druhého dne nedožijí, což není běžné. Na sladké jsem u nás specialiska pouze já, zbytek rodiny má raději maso a naše Terezka ta nejí skoro nic.